Nevím, jestli to byla více odvaha, nebo drzost, ale vyhecovaly jsme se a přihlásily se na 2. závod seriálu Hill’s cup a to štafety na Třech Studních. Nakonec jsme postavily dvě kompletní družstva.
Rychlošlapky jsme sestavily z „děvčat“ z podzimního semináře koloběžek se psem.
- V této štafetě zbyl běh na mě, Mirka Mihoková s mudi Mesi. V pátek jsme se do toho vrhly po hlavě, a jak jsme byly nahecované, trochu jsme přepálily začátek, ale zvládly jsme to do předávky, na mně, ve slušném čase. Běh není moje silná stránka, ale ostatní holky by se trápily asi ještě víc. V sobotu jsme měly trochu smůlu, startovala jsem jinak, než jsem podle výsledků z pátku měla a chvíli po mně vyběhla běžkyně s fenkou ESP, která cestou nedala Mesi pokoj. Na začátku ji asi i trochu štípla, Mesi chvíli kňučela a nechtěla běžet, ale pak šla. Jenže zmíněná fena byla sice rychlejší, ale nechtěla běžet před námi, a když byly za námi, tak ji Mesi řešila a nechtěla táhnout. Mně to dost demotivovalo, když jsem věděla, že nás nenechají odběhnout, a tak jsme tak nějak běžely společně, ale v hodně pomalém tempu, takže sobotní čas byl horší. Nakonec jsem byla ráda, že to Mesi ustála.
- Druhý úsek měla na starosti Lea Mánková s ohařem Contem. Byla to nejsilnější část naší štafety a výsledky měli perfektní. V pátek Měla Lea s Contem průměrku 22,5 km/h a to na ni po startu volali, „nebrzdi“. J
- Třetí část štafety byla Jana Ježová s australačkou Shellby, ty neměly na trati žádné problém. Oba dny jely skoro stejně, i když v sobotu už byla na Shellby únava trochu znát, ale holky se s tím popraly skvěle.
Nakonec jsme skončily na 19. místě z 23, to myslím na nezkušené závodnice s né úplně vhodnými psy není špatné.
Brněnská šestka byla čistě ženskou záležitostí.
- štafetu rozbíhala Jana Kakáčová s maďarskou ohařkou Ginger. V pátek se jim dařilo, Gin pomohla Janě především vyběhnout kopec nahoru. Horší to bylo v sobotu, kdy Gin už od startu netáhla a nenadšeně běžela vedle Jany.
- na druhém úseku jela na koloběžce Monika Strašáková s bíglicí Bellou. Ty si svoji smůlu vybraly v pátek, kdy se Belle nedařilo a na trati řešily i zamotané vodítko do kola. V sobotu to naštěstí bylo jinak, poté co je na druhém km předjeli Lea s Contem, začala Bella konečně závodit a zbytek tratě už prosvištěly bez problému.
- absolutně nejlepší dvojicí ve štafetě byla ta nejmenší – Jana Pavloušková s parson russell teriérkou Bellou. Na kole předvedly dvě rychlé jízdy, v pátek pouze s malým zdržením, kdy na trati při předjíždění Bellu přeskočil jiný závodící pes a zamotaly se jim vodítka. V sobotu ale bez nejmenší chybičky.
Štafeta skončila na 18. místě z 23, sobotním závodem předběhly druhou naši štafetu a ukázaly, že i s malými psy se dá nejen běhat.
Největším brněnským želízkem v ohni byl tým Canicrossové potápky, kde jsme měli naši trenérku Janu Tomáškovou s ESP Lotkou na koloběžce. Na prvním úseku běželi výborní, Lukáš Tassler s ESP Boltem – ti ve druhém kole zaběhli nejrychlejší běžecký čas vůbec s rychlostí 20,86 km / hod! Lotka si odbyla svoji závodní premiéru s přehledem. Závod uzavírala na kole Renata Válková s ESP Kajou. Všichni zvládli svoje úseky výborně a skončili celkově druzí, když nestačili pouze na tým Sokol Old School.
Více krásných fotek od Pavla Slezáka
Mirka Mihoková