Práce v tahu je vhodná v podstatě pro každého psa jakéhokoliv plemene. Jak se v současném době ukazuje, i třeba malý pes může dobře zamíchat pořadím závodního startovního pole. Ale nemusíte mít hned závodní ambice, může to sloužit i jen jako kondiční cvičení a průprava pro Vás i Vašeho psa k jinému psímu sportu. Kondička se přece vždycky hodí. Samozřejmě je důležité použít zdravý rozum a přihlédnout ke zdravotnímu stavu Vás obou. A také začít zvolna!
S plným tréninkem se začíná nejdříve v jednom roce psa, kdy je jeho kostra již dostatečně vyvinutá. A nepodceňujme i psychiku. Pro plemena, která nebyla primárně vyšlechtěna k tahu, je to práce a výcvik jako každý jiný a mladý pes se na výkon nevydrží soustředit tak dlouho. Spoustu věcí se ale může naučit už jako štěňátko a práce je potom daleko snazší, než když začínáte s dospělým psem.
Z počátku nemůžeme počítat s tím, že vyběhneme hned na několik km a pejsek bude po celou dobu pracovat. Naopak, pokud bychom pejska zapřahali na větší vzdálenost, než dokáže zvládnout, naučí se práci ,,flákat“.
Nejprve bychom tedy psa měli zvyknout na postroj a důsledně mu zde vymezit, že oproti obojku v postroji může vždy táhnout a naopak je za to velmi chválen. Tak by to mělo zůstat po celý život, tzn. pejska důsledně přepínat mezi tahacím postrojem, kde se pracuje a obojkem/ohlávkou apod., kde se netahá. Stereotyp je pro psa důležitý. Pes, který si je jistý, že to co dělá je správné, pracuje mnohem lépe a jasné zvyky mu to pomáhají rozlišovat.
Následně musíme psa dostat před sebe na délku vodítka, které pro canicross měří 2 metry po natažení amortizéru.
Je dobré začít hrou – odpočítáním 3-2-1 a povelem pro vyběhnutí (např. Go, běž), který budeme pro canicross používat. Na povel psa vypouštíme a necháváme ho vyběhnout k hračce, misce s pamlskem, dalším z pánečků, který má přetahovadlo apod. Cvičíme několikrát za sebou klidně i vícekrát denně ale vždy tak, aby se pejsek těšil a na odpočítání vyrazil radostně dopředu. Následně připínáme vodítko na postroj, po odpočítání vyrážíme k misce/hračce společně se psem a již necháme pejska na vodítku zatáhnout. Postupně se posouváme dozadu až na celou délku vodítka. Když to pejsan bezpečně umí, odbouráme hračku/pamlsek před psem. Tentokrát stojíme po jeho boku s připnutým vodítkem k postroji a po odpočítání vyběhneme opět společně tak, aby pes byl v plném tahu. Vrátíme se ale k velmi krátkému vodítku. Zakončíme po pár metrech a důkladná odměna již přijde od nás. Postupně se snažíme prodlužovat vodítko až se dostaneme na celé dva metry za psa.
Ve druhé fázi již pes umí na vodítku zatáhnout, nemá problém se vzdáleností od pánečka a pracujeme na prodloužení doby, kdy vydrží naplno běžet a tahat. Z počátku je to pro něj psychicky i fyzicky náročné a proto je zde dobré využívat něco, co pejska namotivuje. Může to být běh směrem domů, běh za druhým pánečkem na kole apod.. V podstatě jde o to, aby pejsek ,,znal cestu“. Nezapomínejte na odpočítání a povely pro běž a stůj ! Čím více je pejskovi budete opakovat, tím více si usnadníte následnou práci a pes si bude jistější. Pořád důsledně dodržujte, že musí vše bez problémů zvládat a po celou dobu na plno táhnout. Je potřeba jej dobře sledovat, pokud nemůže a povoluje vodítko, raději zastavíme předčasně, opět pochválíme a již nezapřaháme.
V této fázi je velmi dobré využít hromadných tréninků. Na organizovaném tréninku se vždy nachází psi ,,profíci“, kteří skupinou vedou a motivují ostatní psy k běhu za nimi. Tyto tréninky můžete navštívit např. v Brně (www.canicrossvbrne.cz), Praze, Ostravě, Plzni, Liberci.