Přiznám se, že od té doby, co jsme začaly s canicrossem, jsem si nevěděla rady s tím, jak tu svoji fenku natrénovat. Jasně, návodů na trénink je spousta, ale vždycky mi přišlo, že jsou dělané pro velkého psa – řetězy, kolo, koloběžka, to všechno třicetikilový pes zvládne. Ale jak trénovat s desetikilovou bíglicí, která:
- Závody a společné tréninky miluje, ale pokud jdeme trénovat samy dvě, odmítá tahat.
- Řetízky vyzkoušela jednou a nepohnula se s nimi z místa.
- Kolo a koloběžka? Vždyť ji přejedu. Kromě toho u kola řeším logistický problém, protože do auta se mi nevleze a neláká mě představa pokaždé ho strkat na střechu. A bydlíme uprostřed města, takže se přesunout autem prostě musím.
Řešila jsem to tak, že jednou týdně jsme canicrossovaly na společných trénincích a jinak se mnou běhala jenom na volno. Na vytrvalost dobrý, ale na trénink síly nic moc.
Na seminář „Koloběžka se psem“ jsem se přihlásila ze zvědavosti kvůli sobě a pes byl podmínkou, tak jsem si říkala, že to Bella párkrát přežije. Navíc jsem doufala, že ji to bude bavit, protože to byla skupinová akce. A bavilo nás to obě moc.
Seminář skončil, a co dál? Už v jeho průběhu jsem oprášila synovu koloběžku, která se válela ve sklepě. Není ideální, je strašně těžká, není vhodná do terénu, ale je to koloběžka. Nejdřív jsem párkrát potrénovala sama a pak jsme vyrazily obě do lesa. Moc jsem si od toho neslibovala, ale jaké bylo moje překvapení, když se Bella nechala připnout a okamžitě nadšeně začala tahat. A tahala, i když už sotva pletla nohama.
Takže nakonec trénuji stejně jako s velkým psem. Jediný rozdíl je, že já hledám terén po rovině nebo mírně z kopce. Ideál je ten, když mě Bella utáhne bez dloubání. Pokud je to moc z kopce, přibržďuji, aby neběžela naprázdno. No, a když se kopec otočí a stoupáme, Bella si běží na volno a makám já. Do kopce v zápřahu nejdeme, protože je moc malá na to, abych s ní dloubáním cloumala tam a zpátky.
A proč takhle blbnu, když mám mini psa a nikdy nic v canicrossu nedokážeme? Život nejsou jenom závody. Jsem pyšná, že mám psa, kterého pohyb baví, který je v dobré fyzické kondici a dá „na frak“ většině psů, které na procházkách potkáme.
PS: a Ježíškovi jsme už napsaly o pořádnou terénní koloběžku Doxtor.